Drobečková navigace

Úvodní stránka > Spolky a kluby > Myslivecký spolek

Myslivecký spolek

ZPĚT

Myslivecký spolek Hubert - Soběchleby/Radotín

Ustavující schůze Myslivecké společnosti Soběchleby se konala dne 7. května 1950 v pohostinství u Kvašů. Schůze byla zahájena Vojtěchem Kunovským za přítomnosti 24 místních občanů. Do náboru se přihlásilo 15 občanů, z kterých bylo zvoleno předsednictvo ve složení: předseda Antonín Janota, místopředseda František Kolář, jednatel Julius Kvaš, pokladník Vladimír Malina, revizor Vladimír Sehnal a František Vymětalík. 

V měsíci říjnu 1952 byly schváleny ONV Hranice nové stanovy Myslivecké společnosti Soběchleby - Radotín. V mysliveckém výkaznictví jsou však vedeny honitby dvě a to Soběchleby s výměrou 635,81 ha a Radotín s výměrou 252,40 ha. Myslivecké sdružení mělo v roce 1956 zastoupení v OMS Hranice. Členem byl zvolen Kolář František. V tomto roce byly způsobeny velké škody na obilí černou zvěří. V červenci se podařilo Vladimíru Malinovi ulovit dva velké kusy černé zvěře. Myslivecké sdružení uspořádalo na výletišti veselici s tancem, kde měl každý možnost ochutnat guláš z divočáka. Myslivci pokračovali ve výsadbě remízu, bylo vysázeno 2560 kusů keřů lípy. V roce 1957 se konal v polesí Týn nad Bečvou hon na divočáky, který byl nařízen ONV Hranice. Za spolek se honu zúčastnili Malina Vladimír, Kolář František a Zámorský Felix. V roce 1958 byl nařízen povinný odchyt bažantů. Stavy zvěře byly vcelku dobré až na koroptve, kterých je velký úbytek. Myslivci každoročně pořádali po hlavním honu poslední leč, a každý rok byl pořádán Myslivecký ples. Výměra Honitby byla 997,59 ha, odlov zvěře 51 zajíců, 17 kusů koroptví, 70 bažantů a 4 kusy srnčí zvěře. V roce 1959 se podařilo zakoupit líheň, ve které se budou líhnout vysečená koroptví a bažantí vejce. Členové poskytli příspěvek na dobudování střelnice v Hranicích. Dva členové spolku předvedli lovecké psy na zkouškách a to Páral Bedřich a Malina Vladimír.

V roce 1960 přišlo upozornění na výskyt moru pernaté zvěře. V tomto roce byly střeleny dva kusy černé zvěře. Příštího roku bylo po integraci okresů provedeno nové organizační členění OMS Přerov. Byla zřízena Jednota Býškovice, pod kterou spadalo Myslivecké sdružení Soběchleby. Bylo zakoupeno štěně loveckého psa, které bylo přiděleno Antonínu Ryškovi. Rok 1962 byl pro myslivecké dění významný, jelikož probíhala příprava nového zákona o myslivosti. V měsíci prosinci proběhla členská schůze, na které byli členové seznámeni s novým zákonem o myslivosti. Po organizační stránce myslivosti vznikl Československý myslivecký svaz. Tato schůze byla ustavující schůzí nového Mysliveckého sdružení Soběchleby. Zde byly přijaty stanovy sdružení, které všichni členové podepsali. Spousta práce byla věnována pro zlepšení životního prostředí pro zvěř, a to výsadbou remízu a různých krytin v honitbě. Pro získání finančních prostředků byl prováděn odchyt zajíců a bažantů. Aktivně se členové sdružení zapojovali i při zvelebování obce. Vypomáhali při výstavbě chodníku na Slatině a při výstavbě autobusové čekárny. V roce 1968 byla od JZD pronajata drůbežárna, kde se prováděl odchov vylíhnutých bažantů a koroptví. V měsíci srpnu byly všem členům sdružení odebrány povolenky k lovu a byl zakázán vstup do honitby vzhledem k politické situaci.

V roce 1970 byly provedeny prověrky všech členů myslivecké společnosti. V tomto roce se vyskytnul na území státu mor černé zvěře. Pokud je černá zvěř ulovena, musí být zaslána na spálení. Stavy bažantí zvěře v honitbě se díky obětavosti členů při sběru a líhnutí vysečených vajíček stále zvyšují. Vylíhlá kuřata jsou odchovávána ve voliérách. V roce 1973 bylo dosaženo díky obětavé práci všech členů sdružení nejvyššího odlovu bažantů v historii sdružení. Odloveno bylo 750 bažantích kohoutů a 40 slepic. Bylo projednáno a schváleno zakoupení drůbežárny a pozemku v Radotíně za účelem zbudování myslivecké chaty. Záměr se nepodařilo realizovat, jelikož vlastník nechtěl pozemek odprodat. V roce 1974 byla zakoupena drůbežárna na Zbelíku v  Soběchlebích od JZD za účelem přestavby na chatu. V roce 1976 probíhaly dokončovací práce na chatě a voliérách pro odchov bažantů.

Rok 1980 byl posledním rokem samostatného Mysliveckého sdružení Soběchleby. V tomto roce probíhaly přípravy nových honiteb v okrese Přerov. Členská základna se slučování bránila, ale nakonec v listopadu schválila integraci sdružení k prvnímu lednu 1981. Od tohoto data vzniklo nové Myslivecké sdružení Záhoří Soběchleby, které vzniklo sloučením sdružení Soběchleby, Šišma, Nětčice a Žákovice. Výměra honitby činila 2,862 ha. Stav členské základny byl 76 členů. Předsedou sdružení byl zvolen Josef Malina. Postupně byla dohodnuta družba s Mysliveckým sdružením Bardějov. V roce 1983 byl zvolen nový výbor, předsedou sdružení se stal Malina Vladimír st. a mysliveckým hospodářem Matula Miroslav. Stavy drobné zvěře se přes veškerou snahu stále snižovaly a v roce 1988 byla následující: srnčí zvěř 80 kusů, zajíci 300 kusů, bažant 150 kusů a koroptve 40 kusů. Na rybníku v Šišmě byly loveny divoké kachny, které byly vypouštěny z krotkého chovu. Byla také lovena zvěř černá a v katastru Horní Nětčice byla ulovena laň.

V roce1992 vyšel nový zákon o myslivosti s účinností od roku 1993. Byla vytvořena komise, která připravila návrh rozdělení Mysliveckého sdružení Záhoří Soběchleby. Návrh, který byl vypracován, byl členskou schůzí schválen a došlo k zániku sdružení a rozdělení finančních prostředků a majetku.

V lednu 1993 se konala ustavující schůze Mysliveckého spolku Hubert Soběchleby. Byla uzavřena smlouva o pronájmu honitby z Honebního společenstva. V honitbě se hospodařilo se zvěří srnčí, zajícem a bažantem. Dále se v honitbě vyskytovala zvěř černá a daňčí, která nebyla předmětem chovu. Každoročně se vypouštěly na rybníky divoké kachny. Po složitých jednáních bylo vyřízeno zapsání myslivecké chaty na list vlastnictví spolku.

V roce 2003 skončila platnost smlouvy o pronájmu honitby a Honební společenstvo rozhodlo, že bude provozovat myslivost v honitbě ve vlastní režii. Myslivecký spolek tak zůstal dál zaregistrován s tím, že neprovozoval myslivost. Někteří členové vykonávali právo myslivosti v honebním společenstvu. Spolek dále řešil problém myslivecké chaty, která byla v jeho vlastnictví. Po vleklých jednáních byla chata darována Obecnímu úřadu Soběchleby a ten ji pronajal Honebnímu společenstvu do užívání. Tento stav trval až do roku 2011, kdy se Honební společenstvo na valné hromadě usneslo, že ukončí výkon práva myslivosti v honitbě a znovu ji pronajme Mysliveckému spolku Hubert Soběchleby - Radotín. Stavy drobné zvěře jsou nízké, a proto se nekonají žádné hony na tuto zvěř. Spolek se věnuje odchovu a lovu divokých kachen. Předmětem lovu v současné době je zvěř srnčí, kachny, černá a daňčí zvěř. Spolek pořádá každým rokem dětský den na myslivecké chatě, který je bohatě navštěvován občany se svými dětmi. Myslivci se rovněž zapojili do výpomoci Obecnímu úřadu při zalesňování.

                                                  Josef Malina

       
Myslivci - zakladatelé (1950)
  Zalesňování obecního lesa (2002)
 Myslivecký spolek 2011 - organizace dne pro děti na myslivecké chatě

26. 3. Emanuel

Zítra: Dita

Přehraj si poslední hlášení obecního rozhlasu.
Zavolej
na telefonní číslo:
727 900 415

Kalendář akcí 2017

Nařízení obce

Ceník půjčovného

cenik.jpg

Provozní doba místních provozoven a ordinační hodiny

Seznam programů KT

television-44002_640.png

Svoz odpadu

Svoz komunálního odpadu probíhá liché středy 1 x za 14 dní.

Propagační materiál

Na obecním úřadě si můžete zakoupit následující propagační materiál vydaný k příležitosti oslav 645 let obce Soběchleby a 660 let osady Simře: 
pohlednice - 5,-Kč
publikace - 90,-Kč
CD z oslav - 50,-Kč
CD z historie obce - 30,-Kč

 

 

 

Návštěvnost stránek

200230
TOPlist