Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie

Z historie obce Soběchleby

Obec Soběchleby se rozprostírá v Záhorské kotlině, jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou. První doložené osídlení obce se datuje z 1. století, první písemné zmínky se datují ke 14. století.
Dr.P. František Přikryl, děkan v Drahouších, v Záhorské kronice r. 1892 uvádí: Již v šerém středověku byly Soběchleby vsí z nejpřednějších. Staré listiny svědčí, že kostel Soběchlebský je velmi starý a původ jeho je neznámý, to znamená, že původem sahá až ke sv. Metodovi nebo jeho prvním nástupcům a byl obřadu slovanského a ke konci 9. století latinizován.

Soběchlebská farnost vznikla v době biskupa olomouckého, Bruno ze Schauenbruku (1245-81), rádce Přemysla Otakara II. Stávající kostel Nanebevzetí Panny Marie v Soběchlebích překrývá základy kostelíka románského a gotického kostela „helfštejnských paní“, za pána Jana
z Kravař (1323-69). Mohutný barokní kostel Moravského umění, navržený architektem knížat
z Ditrchštejna, Františkem Antoniem Grimmem a postavený v letech 1754-70 má 37 m vysokou věž a vévodí celému kaji Záhoří, proto mu říkají „Záhorská katedrála“.

Již v roce 1555 byla vybudována bratrská škola, která byla v roce 1711 renovována a zvýšena na poschodí se dvěma učebnami v patře. Mezi doškovými statky to byl palác. První známý učitel byl Bedřich Wolff, který tu působil na počátku 16.století, asi 1654 byl do Soběchleb přikázán učený Augustin Ondřej Vločí. Do Soběchleb přivedl svého kantora Jana Jiřího Kotha z Fulneku. Koth, Kottek, Kotek učili v Soběchlebích až do roku 1884 – tj. 230 let, což je rekord v zemi Moravské. V roce 1740 postaven domek pro třetí třídu školy – v tomto období bylo zapsáno 300 dětí od 6 – 12 let.

V minulosti byla znakem svobody obce pečeť. Pečeť v 15. století vlastnily i Soběchleby. Na tom znaku byl vyobrazen kulatý pecen znamenaný křížem a pod chlebem nůž – SOBYECHLEBY 1447. V roce 1752 dal rod Dietrichštejnů svým vsím nové pečetě. Tak došlo ke změně znaku obce a to na tři pecny chleba a dva vinařské nože rok 1752 Sobiechleb, jehož podoba se dochovala dodnes.

V letech 1770 – 71 bylo provedeno číslování domů a vydán zákaz měnit příjmení, což velmi přispělo k úřední evidenci.

Fojti voleni v období 1600 - 1620 jsou někteří skoro stále voleni. Od roku 1620 do roku 1774 lipenská vrchnost jmenuje fojty nejbohatší usedlé, aby ručili za vybrané platy a dávky. V roce 1774 jsou na lipensku zrušena fojtství a zřízeny dědičné rychty. Od roku 1860 do roku 1945 jsou voleni starostové obce. Po osvobození 1945 – 1989 předsedové národního výboru. Od roku 1990 opět starosta obce.

V letech 1884 – 1888 se staví silnice do Lipníka nad Bečvou, 1892 – silnice do Simře, 1895 – přístavba školy, 1907 – 35 scelování pozemků.

Znak a prapor obce

prapor erb prapor

 

22. 7. Magdaléna

Zítra: Libor

Hlasujte v soutěži
Má vlast cestami proměn

3_OLK_Sobechleby.jpg

 

Kalendář akcí 2017

Nařízení obce

Ceník půjčovného

cenik.jpg

Provozní doba místních provozoven a ordinační hodiny

Seznam programů KT

television-44002_640.png

Svoz odpadu

Svoz komunálního odpadu probíhá liché středy 1 x za 14 dní.

Propagační materiál

Na obecním úřadě si můžete zakoupit následující propagační materiál vydaný k příležitosti oslav 645 let obce Soběchleby a 660 let osady Simře: 
pohlednice - 5,-Kč
publikace - 90,-Kč
CD z oslav - 50,-Kč
CD z historie obce - 30,-Kč

 

 

 Přehraj si poslední hlášení obecního rozhlasu.
Zavolej na telefonní číslo:

727 900 415

Návštěvnost stránek

219005
TOPlist